Úvod › Média › Tiskové zprávy › Archiv TZ › Tiskové zprávy 2013 ›

Unikátní technologie bez evropských dotací

Čistírna odpadních vod Hradec Králové čistí odpadní vody z města Hradec Králové a několika přilehlých měst a obcí, z nichž nejvýznamnější jsou Třebechovice pod Orebem. Čistírna byla vystavěna v první polovině 90.let 20.století pro 141.000 ekvivalentních obyvatel a zkušební provoz byl zahájen v roce 1995. Průměrný bezdeštný průtok čistírny je 44.700m³ za den. Ročně tedy vyčistí více než 16 milionů m³ odpadních vod. Čistírna byla vybudována jako mechanicko-biologická, která odstraňuje z odpadní vody organické látky, dusík a fosfor. Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do řeky Labe.

V období mezi roky 2008 a 2010 byla na čistírně odpadních realizována rozsáhlá modernizace zejména za účelem vyhovět přísnějším limitům dusíku a fosforu ve vypouštěných odpadních vodách. Požadované snížení objemu dusíku je dosahováno především doplněním stávající technologie ČOV o postdenitrifikační filtry, které pracují na principu biologického odbourání dusíku z odpadní vody. Předčištěná odpadní voda odtékající z dosazovacích nádrží je zbavena většiny organického znečištění a fosforu. V odpadní vodě však zůstává poměrně značné množství dusíkatých sloučenin, které se odstraňují právě v postdenitrifikačním filtru pomocí speciálních mikroorganismů. Tyto organismy narůstají na filtrech na kuličkách polystyrenu a přeměňují dusičnany na plynný dusík, který vyprchává. „Jedná se o první využití technologie Biostyr na území České republiky,“ vysvětluje Tomáš Hosa, provozní ředitel společnosti Královéhradecká provozní, a.s.

Celkové náklady na rekonstrukci dosáhly výše 140 miliónů Kč bez DPH. Část prostředků pocházela z dotace Ministerstva zemědělství (48,92mi.Kč), dalším zdrojem financí byl úvěr ve výši 62,9 mil.Kč, z něhož 4% úroku refundoval stát. Zbylá část financí byla čerpána z vlastních investičních prostředků vlastníka zařízení Vodovodů a kanalizací Hradec Králové, a.s. (27,9 mil.Kč). Důležitou roli ve financování sehrál i provozovatel ČOV, Královéhradecká provozní, a.s., zaplacením předplaceného nájemného vlastníkovi. Celý projekt byl realizován bez čerpání dotací z Evropské unie.

Ředitel VaK Ing. František Barák je přesvědčen, že bez evropské dotace je vyšla celá rekonstrukce mnohem levněji. V projektu, na který se využijí evropské dotace, je spousta povinností pro příjemce, všechny ale stojí další peníze. "Většinou jste také nuceni zahrnout do projektu i věci, které nepotřebujete, to je běžné. Mohou to být požadavky na napojení aglomerací, další související rekonstrukce, které se musí udělat zároveň a nikoli později apod." Jmenuje také audity, shromažďování požadovaných dat, revize, posudky, právníky. A když je dotace přiklepnuta, nastoupí posuzovatelé a kontroloři. Roli hraje také národní metodika, která obsahuje i postupy, nějakým způsobem vynucené, přičemž se musí respektovat. Jako příklad ředitel VaK uvádí Ministerstvem životního prostředí požadovaný finanční model.

Jeho hodnocení projektů s evropskými dotacemi je přísné. Objemy těchto projektů prý často přesahují reálnou potřebu o 30-40 %. Může jít proto o desítky milionů, které investor zaplatí zbytečně. "Je to v tom, že s prostředky, které vám někdo dal, nešetříte, zatímco když jsou vaše, postupujete jako opravdový hospodář," říká Ing. František Barák. Na spolufinancování je pak potřeba opravdu hodně peněz, což se nemůže nepromítnout do značného zvýšení ceny vodného a stočného.